Nová forma

Jestli máš za to, že dnešní svět je v zásadě v pořádku, nemá cenu číst dál. Stejně tak nečti dál, jestli máš pocit, že věci nemůžou být jinak nebo že není šance něco změnit. Tenhle text je pro lidi mezi tím.

Bublinka je pár lidí, kteří mají společný mlýn a podepsali ústavu; právně obyčejný spolek. Než přijde na to, proč ne firma a proč ne stát, napřed co z toho ti lidé mají.

Bublinka: jeden mlýn, kolem něj kapsy členů. Vzadu další mlýny; ten největší je šablona, ze které jsou všechny vytištěné.

Jeden člověk mlýn utáhne, ale provoz pak závisí na něm. Když onemocní, něco se pokazí a bác, mlýn nám spadl. Bublinka provoz rozkládá na víc lidí a spolu s ním se dělí i o výsledky. Člen bublinky má:

Vlastní věci u sebe. Pošta, fotky, poznámky a hesla běží na stroji, který patří spolku, ne firmě. Výhody selfhostingu bez toho, aby ses o stroj staral sám.
Hotovou práci druhých. Mlýn stojí na opensource programech, na kterých lidé spolupracují roky, a bublinky si mezi sebou předávají vyzkoušená napojení, skilly, bezpečnostní skeny a sepsané znalosti. Nikdo to nedělá znovu sám za sebe. To je vlákno, které rozvádí Informační smetana v Kořenech.
Měkčí rozhraní ke státu. Datovka, formuláře, lhůty a úřední dopisy, které ti přeloží AI běžící u tebe, ne u někoho, kdo z tvých dat žije.
Společnou ochranu a sdílené zdroje informací, aniž by takový systém šlo unést a zkorumpovat ke škodění: pravidla jsou zapsaná, prompty veřejné a finance vidět do koruny. Když se bublinka zvrhne, vezmeš si kopii a jdeš dál.

Svěřit všechno firmě, která to za tebe vyřeší, už jsme zkusili s Googlem. Zkušenost s ním je důvod hledat jinou cestu.

Proč ne firma

Firma musí růst. Ten tlak vychází z povinností akciové společnosti, která má ze zákona maximalizovat hodnotu pro akcionáře, nikoli pro uživatele; charakter lidí v ní na tom nic nemění. Když vedení nezhoršuje podmínky ve prospěch zisku, porušuje svou povinnost.

Proto se opakuje stejný postup: firma přiláká uživatele kvalitním produktem a pak jim postupně zhoršuje podmínky, aby na nich víc vydělala. Tohle zhoršování služeb je součástí fungování systému. Růst požírá zákazníky.

Životně důležitou infrastrukturu, kde máš poštu, fotky a poznámky, nechceme svěřovat akciové společnosti z cizího státu, které nic nebrání vydělávat na úkor uživatelů.

Proč ne stát

Stát je pomalý. Současné instituce nechceme svrhávat ani nahrazovat; mají svoje důvody a zásluhy. V digitálním prostoru ale chybí a na to, až tam samy začnou působit, bychom mohli čekat donekonečna.

Mírovou cestou je vybudovat vedle současných institucí další možnost. Až se osvědčí, lidé k ní mohou přejít i se vším, co pro svůj život potřebují. Google může dál existovat; vedle něj bude spolek, kde ti nikdo nečte poštu, finance jsou vidět do koruny a členská schůze je ti bližší než žádost zákaznické podpoře.

Dlouhodobě to souvisí i s digitální identitou: takové organizace by časem mělo jít zapojit do státních struktur, aby identitu občanů nespravovaly soukromé firmy. To je ale téma na později a samotným protestem se takové uspořádání nevytvoří.

3D tiskárna na organizace

Pomáhal jsem zakládat několik organizací po sobě a zaujalo mě, kolik práce se opakovalo jen s jinými údaji. Pokaždé bylo potřeba připravit stanovy, vyřídit registraci a účet, zajistit doménu, e-mail, sdílené dokumenty a místo k domlouvání a vést účetnictví. Každá skupina, která se chce zorganizovat kolem něčeho smysluplného, touhle prací prochází znovu a řada skupin při ní ztrácí nadšení.

Z toho, co dnes AI zvládá s dobře napsanými instrukcemi, mi vyšlo, že se taková organizace dá vytisknout ze šablony. Když se chceš s dalšími lidmi zorganizovat a příprava je příliš pracná, spustíš šablonu. Ta zjistí, co společně chcete, pomůže vám ujasnit si potřeby a připravit, co je k tomu třeba. Výsledkem jsou stanovy, nástroje k jejich podpisu a odeslání, pokyny k dalšímu postupu a postavený mlýn.

Výsledkem práce téhle tiskárny jsou bublinky.

Všechno v Gitu

Aby to šlo vytisknout, musí to celé existovat jako text. Repozitář obsahuje víc než několik dokumentů: je v něm zapsaná celá organizace, od právní subjektivity po poslední konfigurační soubor:

stanovy a pravidla — právní kostra jako verzovaný text,
infrastruktura — konfigurace, nasazení, návody,
finance — je vidět, kam jde každá koruna,
znalosti a postupy — zkušenosti, které se jinde předávají ústně a ztrácejí s odchodem lidí,
prompty — instrukce, kterými se řídí agenti bublinky.

Co není zapsáno, neplatí. Zapsaný text si můžeš přečíst, citovat ho, zpochybnit i zkopírovat.

Fork je právo, ne zrada

Každá organizace se časem vzdaluje svému účelu. Moc se soustřeďuje a struktury postupně začnou hájit vlastní přežití bez ohledu na charakter lidí, kteří v nich působí. Obvyklou odpovědí je posílit kontrolu a dohled a zpřísnit pravidla. Výsledek se ale opakuje, protože stejnému vývoji podléhají i kontrolní struktury.

Jinou odpověď nabízejí projekty s otevřeným zdrojovým kódem.

Linux nepatří nikomu, a proto ho nejde koupit ani ukrást; kdyby jeho vedení začalo jednat nesmyslně, komunita může převzít zdrojový kód a pokračovat samostatně. Wikipedii nejde převzít, nanejvýš ji celou zkopírovat a pokračovat vedle. Hodnotu má otevřený obsah, který lze kopírovat; instituce ho v danou chvíli spravuje.

Od začátku platí: pokud ti nevyhovuje, jak fungujeme, můžeš si to celé zkopírovat a upravit po svém. Když se bublinka zvrhne, její členové ji nemusí zachraňovat peticemi ani volbou nového vedení. Mohou si vytvořit vlastní kopii a pokračovat samostatně. Korupce organizace jim šablonu nevezme.

Jedna Aretea s milionem členů by znovu soustředila moc do jedné organizace. Představujeme si tisíc malých, místních, vzájemně nezávislých bublinek, které sdílejí šablonu a předávají si její vylepšení.

Průhledná organizace, neprůhlední lidé

V bublince mají všichni členové přístup ke všem rozhodnutím, financím a pravidlům. Jejich činnost zůstává soukromá: bublinka neuchovává obsah toho, co dělají, zadávají do promptů a čtou. Uchovává jen provozní a bezpečnostní záznamy a agregované měření spotřeby, nejvýš 30 dní a podle veřejného seznamu, který se smí jen zkracovat (čl. 6). Tím obrací korporátní model, ve kterém firma své uživatele podrobně sleduje a sama je pro ně neprůhledná.

Tohle uspořádání chrání ústavní princip, který se smí jen zpřísnit, ne zrušit. Změnou nastavení ve správě systému ho obejít nelze.

Proto je bublinka určená jednotlivcům a nekomerčním skupinám. Důvodem není odsudek firem: bublinka, která začne někomu vydělávat, se za rok dostane pod stejný tlak na zisk popsaný na začátku téhle stránky.

AI radí každému, rozhoduje o nikom

AI pracuje podle pokynů lidí a za její práci vždy odpovídá konkrétní člověk. Každý automat má jmenovitého vlastníka. O členství, sporech a sankcích rozhodují lidé; AI smí připravit podklady a musí uvést, z čeho vycházela. Prompty, kterými se agenti bublinky řídí, mají ve společenství roli zákonů, a proto jsou veřejné.

Na tomhle projektu modely pracují znatelně ochotněji než na běžné korporátní agendě. Má to věcný důvod: lidé v bublince se mohou domlouvat bez omezení systému, který byl nepružný už při vzniku. Když má organizace zapsaná pravidla, dohledatelné důvody rozhodnutí a cíle, které si neodporují, lze pracovat s celkem, který dává smysl. To usnadňuje práci modelu i člověku.

Žádný nábor se nekoná

Na konci podobného textu možná čekáš výzvu k přihlášení nebo formulář. Záměrně tu nejsou, protože náborem bych sledoval růst členské základny. Tohle se má šířit kopírováním: potřebujeme fungující první bublinku a srozumitelně zapsanou šablonu, podle které mohou vznikat další.

Tohle stavím a funguje mi to. Jsou tři rovnocenné možnosti, jak to můžeš využít:

Být členem bublinky, která už mlýn má. Kromě podílu na stroji a na sdílených výsledcích práce k tomu patří i spolehlivá pomoc s telefonem a počítačem za náklady — ne proto, že by v bublince seděl ajťák, ale proto, že sdílíme podpůrný software a návod na architekturu, podle kterého se zařízení starají sama o sebe tak, jak jim to zadáme. Sdružit a zařídit sami pro sebe jde i to ostatní kolem techniky: nainstalovat telefon, postavit nový web, vybrat dětem hry. Za náklady, do kterých patří víc než férové platy pro reálné lidi, které to zaměstná — a bez toho, aby někdo přitom vytěžoval data nebo používal dark patterns (čl. 23).
Použít šablonu a provozovat si všechno sám; bublinku k tomu nepotřebuješ.
Založit vlastní bublinku pro svoji skupinu lidí.

Dvě ze tří možností záměrně počítají s tím, že se k nám nepřidáš.

Co všechno se dá sdružit, závisí na počtu lidí. Až nás bude dost, dokážeme si sami provozovat jazykové modely, stavět zaměstnanecké platformy a spojit spotřebu do nákupů ve velkém — to je vzorec konzumních a farmářských spolků použitý na věci, které dnes stojí čas a peníze. Píšu to jako směr, ne jako slib: dnes z toho neběží nic a bez lidí to ani nezačne.

Úspěch proto měřím podle toho, zda lze projekt zopakovat, bez ohledu na počet členů a sledujících. Jedna instance už běží roky. Další milník je první cizí fork: někdo jiný si ze šablony spustí vlastní bublinku a ta přežije šest měsíců. Do té doby zůstává možnost takového opakování nepotvrzenou hypotézou a podle toho je potřeba text číst.